Bavlna - dar z nebes

Bavlna (Cotton) patří již po staletí k nejdůležitějším a zároveň nejobchodovanějším světovým komoditám. Zatímco ve starověké Indii básnili o bavlně jako o daru z nebes, z jehož nitek jsou utkána lůžka bohů, američtí plantážníci ji považovali za bílé zlato.

Bavlna se získává z plodů tropického (subtropického) 1,5 až 3 metrů vysokého keře bavlníku. Bavlník je jednoletou rostlinou s vegetačním obdobím 5 až 6 měsíců. Květy se na bavlníku objevují po dvou měsících od jeho zasetí. Zpočátku mají bílou nebo světle žlutou barvu, druhý až třetí den barvu červenou. Zelené plody obsahující semena a zárodky bavlněných vláken vznikají během jednoho týdne od uvadnutí květů. Během dalších dvou až tří měsíců plody dozrávají, pukají a otevírají se do pěti stran. Po otevření připomínají chomáčky ovčí vlny zachycené ve větvích šípkových keřů.

Bavlna se sklízí ručně nebo strojově. U kvalitnější bavlny s dlouhými či jemnými vlákny volí pěstitelé ruční sklizeň, protože jedině tak lze zaručit, aby sklizená vlákna neobsahovala nečistoty v podobě listů a kousků větviček. Bavlna se dnes pěstuje a zpracovává přibližně ve 100 zemích světa, její globální roční produkce činí 24 až 27 milionů tun. Největšími světovými producenty bavlny jsou Čína, Indie a USA. S výrazným odstupem za nimi následuje Brazílie, Pákistán, Uzbekistán, Austrálie a Turecko.

Bavlna je v dnešní době nejpoužívanější surovinou pro výrobu oděvů a bytového textilu (kuchyňské utěrky, froté ručníky, žínky, lůžkoviny, ubrusy...). Na světové produkci textilií se podílí 40 až 50 procenty, daleko za sebou nechává syntetická vlákna, len, hedvábí či ovčí vlnu. Hlavní předností bavlny jsou:

- dobrá pevnost v tahu, která se za mokra zvyšuje => ideální vlastnost pro výrobu namáhaného a často praného textilu
- hřejivost
- vysoká savost (vlhkost, pot)
- relativně nízká cena

Cena surové nezpracované bavlny se v uplynulých 10 letech pohybovala od 20 do 40 Kč/kg, v letech 2010 až 2011 došlo ke skokovému zdražení surové bavlny na 80 Kč/kg. Ceny nebarvené bavlny zpracované do průmyslově použitelných přízí jsou pak v závislosti na kvalitě jejího zpracování a výsledné čistotě vlákna vyšší o 30 až 60 % (v porovnání se surovou bavlnou).